Už přes 2 týdny pryč!

Čas tady letí opravdu jako voda! Ještě jsem se tu ani pořádně nerozkoukala a už jsem tu přes dva týdny. Škola od pondělí do soboty a k tomu 2 práce, ale všechno se dá zvládnout (i když jsem pak unavená a nepříjemná na rodiče na Skypu:D). Ještě jeden takovej šílenej týden přede mnou a potom se nám mění rozvrh, takže bude víc pohodička.
Začínám přemýšlet i o přestěhování někam k Bondi Beach, přece jenom když už bydlet v Austrálii, tak aspoň u moře!

Ve škole je to super, součástí výuky máme i ochutnávání jídel, co uvaří studenti, co se učí na kuchaře (abychom mohli referovat zákazníkům jak co chutná) a to, co jim zbyde (hlavně výborný dezerty - čokoládová panna cotta a nebo ovoce s domácí zmrzlinou a sušenkama) nám nechaj.. Mňamka, ale sladkýho bylo moc už i na mě!

spolužáci... myslim, že nám to moc sluší

Cca 10-15h týdně dělám servírku v Onyx Lounge v Newtownu, je to něco mezi restaurací a barem, občas pořádaj i oslavy výročí, narozenin,... 

A když už pomalu zavíráme, tak občas dostanu i nějakej ten koktejl nebo výborný brownies s karamelovou zmrzlinou (miluju takovýhle sváči v půl 1 ráno:D)

Summer Dreams s jahůdkama

Dva dny zpátky jsem šla z práce domů, čekám na vlak a nic.. Všude jen plno policajtů a záchranka, někdo asi skočil pod vlak, tak nás všechny vyhnali a stanici zavřeli. Já samozřejmě ztracená. Naštěstí jsem se dala do řeči s jedním klukem, co chtěl jet stejným směrem jako já. Řekl mi, že jde na stanici, odkud vlak jezdí, tak jsem se k němu přidala. Zjistila jsem, že se sice narodil v Austrálii, ale většinu života žil v Chile a teď se vrátil společně se svou manželkou a dcerou, studuje teologii na univerzitě a vede bohoslužby v kostele v Newtownu, tak se tam dneska nebo příští týden jdu podívat!

V Sydney žije asi víc Asiatů než Australanů a obchůdky maj všude!!

Cesta na vlak v Ashfieldu

A zprávy z domova: můj milovanej králíček zůstal v Praze a takhle je teď chudáček zavřenej v kleci, protože zlobí :(

Beyček

Není velkoměsto jako velkoměsto

Mám za sebou prvních 10 dní v Sydney a říkám si, že už bych se tu mohla trošku orientovat. Jenže, Praha, hlavní město Česka, je proti Sydney jen taková malá vesnička. 1 cm na mapě Sydney je doopravdy tak 20x větší než 1 cm na mapě Prahy.
Chtěla jsem si udělat radost, zajít si s holkama z práce na yogu a pak na véču, jenže to bych nebyla já, aby se zase něco nestalo. Bloudila jsem po Sydney skoro hodinu, až nakonec bylo pozdě a žádná yoga se nekoná. Díky tomu mám aspoň čas napsat další příspěvek.

V pátek jsem byla konečně (opravdu jsem to pořád já) ve škole. Měli jsme spíš takový seznamovací a úvodní den, každopádně jsme si za těch pár hodin stihli říct dost informací. Dneska jsem byla ve škole už podruhé a jsem nadšená. Australanů tu sice není 95%, jak se všude píše, máme ve třídě 2 asi z 20 lidí, zbytek jsou Asiati, ale i tak je to paráda, všichni jsou tu úžasní.

První den se spolužákama na prvním australským pivu

A náš barman

Není to jen přístup učitelů a důraz na praktické znalosti, co dělá školu vážně skvělou, ale i naše zaměření na prvních pár týdnů - Food and Beverage, v překladu jídlo a pití. No řekněte sami, kdo by si neužíval takový předmět! Povídání o whiskey, rumu a ginu se poslouchá o něco líp než historie, biologie a další školní předměty a 6 hodin ve škole uteklo jako voda :-)

Můj první Lemon Lime Bitters, vpravo

Co se týká práce, kterou je nutnost si najít k přežití... Hned po prvním týdnu jsem si našla výpomoc v restauraci jako servírka pro pátky a soboty večer, plus budu asi chodit i ve čtvrtek a neděli večer. Zatím jsem se neptala, kolik dolarů na hodinu dostanu, v úterý si jdu ale už pro svou první výplatu!
Zítra mám něco jako trénink v Le Wrap Sydney, tak uvidíme, jak to půjde, bohužel kvůli tomu musím zatáhnout školu, která mě teď vážně baví.
Ale co se dá dělat, peníze na jídlo a bydlení potřebujem všichni :D

Love life, Love Sydney :) ..čekání na autobus z práce

Kdybyste někdo nevěděl, jak použít záchod...

První dny v Sydney

Na letišti mě vyzvedl pan korejec, pomohl mi s kuframa a odvezl mě do baráku, kde budu minimálně měsíc bydlet.
Barák pronajímá majitel jen studentům z G8M8, takže jsme tu teď jen Češi. Radka a Dominik, ti mě provedli hned první den k opeře, ukázali cestu na vlak a nejbližší obchoďák, páreček Káťa a Kuba a pak Vojta, kterého tu moc nevídáme.

A tady pár obrázků z prvních dnů :)

Sydney Opera House

Panoráma :)

Takový menší baráčky

Tower Eye

Palmy i v zimě

TAFE Ultimo, moje škola

Macdonaldtown!!!! Ham ham

I Hercules tu má ulici

Můj první běh v Sydney, těším se na další!! :)

Náš krásný nový spolubydlící Viktor uklízeč :)

Cadbury, live in a dream <3

Odlet a přílet

Je 9.7. a já nemůžu spát, jsem hroznej nervák. V 15.45 letím trasu Praha-Dubai-Adelaide-Sydney a ještě nemám všechno zabaleno a ani rozměněné peníze.

2 hodiny před odletem  na letišti jsou docela šílený, loučení s rodinou a pár kamarády, co byli zrovna v Praze (jediní, co mam, jak by řekli:D). Bulela jsem víc jak mimino a ještě teď, když o tom píšu musim zamačkávat slzy, jsem prostě mamánek, co má rád svoje pohodlíčko doma.

Prošla jsem pasovou kontrolou, byla jsem už sama, uřvaná jak malý dítě. Neměla jsem ani náladu se koukat po obchodech a to je u mě opravdu co říct!

Já a rodinka

Došla jsem až k mému gatu, nechala se zkontrolovat a už jen čekala na boardování do letadla.

Tady je mojé éro Boeing 777-300er

První přestup byl v Dubaji, kde jsem měla cca 2 nebo 3 hodinky, takže jsem akorát vystoupila z letadla, šla si koupit pití a čekala na nástup směrem Adelaide.

Cesta do Adelaide trvala asi 13 hodin, v letadle byla šílená kosa, ale servis Emirates super :D Po několika hodinách jsem v 8 hodin večer místního času konečně pocítila zemi pod nohama. V Praze na letišti mi bylo řečeno, že si mám v Adelaide vyzvednout kufr, nechat ho zkontrolovat a poslat zase dál. Kufr jsem si vyzvedla, nikdo mě nekontroloval a já se najednou ocitla před letištěm v Adelaide. Na přestup jsem měla asi 9 hodin, tak jsem se chtěla zeptat, kam dát ten kufr a kde přespat. Na informacích bohužel už nikdo nebyl, všechny přepážky zavřené a zaměstnanci letiště taky nic nevěděli. Nakonec jsem se rozhodla, že to nechám na ráno, kufr jsem si vzala s sebou a taxíkem jsem jela do letištního motelu. První rána, za nějaké 3 minuty jízdy si taxikář naúčtoval 13 dolarů, za jedíný volný pokoj v MOTELU jsem platila skoro 150 dolarů!!! ...ale zase, všechno zlý je pro něco dobrý, umyla jsem se, poplakala si rodičům na Skypu a odpočinula si.

ve 4 ráno budík, v 5 jsem musela být na letišti.

Pohled z letadla Qantas v 6 hodin ráno

11.7. v 8 hodin jsem konečně přistála v Sydney!!!!

Začátky

Austrálie je mou vysněnou zemí už pěkně dlouho, ani nevím vlastně proč. Každopádně už dávno jsem měla jasno, že po maturitě chci studovat někde v zahraničí. Několik let mě tahle představa držela, byl rok 2013, já před maturitou a začala jsem střádat plány, jak a kdy vyrazit. Původně jsem chtěla letět už v létě 2013, z osobních důvodů mi to bohužel nevyšlo a odlet se o rok odložil. Ale všechno zlé je i pro něco dobré, já potkala několik skvělých lidí a užila si v Praze parádní rok :)

Jeden rok utekl jako voda a já si řekla, že řečí už bylo dost, chci vážně pryč. Všechno jsem dolmuvila přes agenturu G8M8 (pokud vybíráte agenturu, se kterou letět, můžu G8M8 jen doporučit. Lenka, zástupkyně v Praze, mi se vším pomohla a já nemusela pomalu hnout ani prstem. Více http://www.g8m8.cz/), vybrala jsem si školu, celý kolotoč začal. Hodně lidí do Austrálie na jazykové školy, já si ale řekla, že angličtinu po mých pobytech na Maltě mam snad dobrou, udělala jsem si certifikát IELTS a byla jsem díky němu přijata na školu TAFE (Technical and Further Education) v Sydney, kurz Diploma of Hospitality a potom navazující Advanced Diploma of Hospitality.

Začátek školy byl 14.7. a teprve 1.7. jsem měla všechny dokumenty potřebné k žádosti o víza. Takže 2.7. mě v půl 5 ráno čekala cesta do Vídně (naštěstí s moji maminkou, takže jsem zas neměla žádné starosti :D). Ve Vídni jsem po pár hodinách dostala víza na celou dobu trvání kurzů + další 2 měsíce, takže v Austrálii mohu nyní být až do února 2016. Po půlnoci jsem přijela domů a hned další den kupovala letenku do Sydney. 9.7. jsem letěla.

Nový blog

Ahoj,

jmenuji se Melanie, je mi 20 let a už skoro před týdnem jsem přiletěla do mého vysněného města Sydney v Austrálii.

Blog píšu kvůli sobě, známým a inspirací mi byl blog Kuby vaustralii.blog.cz.

Postupně budu přidávat nové fotky a články :)