Země splněných snů

Každý máme nějaké sny... Jeden z těch mých se mi dneska splnil! Musím se o něj samozřejmě hned podělit.

Podle mě ta nejlepší značka vína... Penfolds! A já si jejich víno, které v ČR téměř neseženete, můžu koupit skoro kdykoliv budu chtít!

https://www.penfolds.com/

Výlet na Bondi Beach!!

V práci mi nebyli schopný napsat směny, tak jsme dneska se spolužákama vyrazili na menší výlet na Bondai Beach! Počasí nám bohužel moc nepřálo, bylo nějakých 12 stupňů a šílenej vítr, ale měli jsme se skvěle!
Na Bondai se z centra dostanete do půl hodiny, takže nádhera.

Zašli jsme si na oběd do Moo Gourmet Burgers :) Na výběr měli dokonce 3 vegetariánský! Prostě ráj na zemi.

Můj veggie burger with halloumi cheese :)

Speciality Burgers... Kangaroo Burger, kdo by odolal:D

A všichni s burgříkem

Když jsme si naplnili žaludky, tak jsme se vydali konečně na pláž.

Šíleně foukalo, že ani racek nemohl vzlítnout, zkoušel to minimálně 3x, než se mu to podařilo

Brzo odpoledne nám ani nesvítilo sluníčko a trošku jsme se báli, že bude zamračeně celej den, ale pak nakonec vykouklo a usmálo se na nás!!

pořád jen selfieeee

Bylo sice 12 stupňů, ale přece jenom jsme viděli pár odvážlicvů, co se odhodlali vstoupit do studenýho moře, já jsem jen trošku smočila prst a to mi stačilo... Ale konečně jsem se dotkla moře!

Když jsme měli Bondai Beach dost, vydali jsme se kousek dál, přes Tamarama Beach až k výhledu na Bronte Beach :)

Bronte Beach v dáli

:D

A když už nás bolely nohy, našli jsme si místo, kde jsme mohli složit na chvíli hlavy, kde nefoukalo a krásně svítilo sluníčko :)

Cestou k Tamarama a Bronte Beach, ty baráčky jsou úžasný!

 Jinak jsem se začala opět vracet ke svým zvyklostem. Nerada chodím pozdě, ale věčně nestíhám, takže na vlak teď pokaždý běžím. Naštěstí cesta na nádraží je z kopce (ale naneštěstí cesta po celym dni ve škole nebo v práci v noci je bohužel do kopce), takže běh tak šílenej neni. Horší ale je, když přepínáte písničky na mobilu, něco vám vlítne pod nohy a vy se rozplácnete přes celej chodník. Odnesly to jen moje ruce a skleněná folie, kterou mám naštěstí na displeji (děkuju, že jsem pracovala ve Vodafonu a že jsem o něčem takovym věděla :D)


Je hrozně roztomilý, jak všichni školáci nosej uniformy. Nevím teda, jeslti jsem to už nezmiňovala, ale každá střední (většinou zvlášť pro holky a zvlášť pro kluky) má svoji vlastní uniformu a jeden školáček jako druhej. Prostě parádní!

Včera jsem byla konečně taky v Darling Harbouru, šla jsem tam s kolegou z práce na večeři. Mimochodem, je ze Singaporu, kde dělal na pozici Head of Sales a tady v Austrálii griluje maso ve fastfoodu.

Před véčou jsem ještě konečně na chvíli zašla do kostela v Newtownu. Viděla jsem teda jen kousek mše, ale zážitek docela zvláštní. První část byla interview s nějakou slečnou (bohužel nevím téma) o Bohovi a lásce, v druhé části (na kterou jsem už bohužel nebyla) zpívali a modlili se. Každopádně před přestávkou nám pán (nevím, jeslti to byl kněz, protože měl na sobě kraťasy a triko) doporučoval, ať se podíváme na jejich stránky a že si můžem nastavit, aby nám každý den chodila SMSka s připomenutím, že se máme modlit. Trocha moderní technologie.

na kostelních záchodech měli i záchody pro děti

kostelní hřbitov

Já v Chinatown

Dalring Harbour

Véča v Criniti

Zmrzlina ve tvaru hambáče, kterou vytvářej s pomocí N2!

A takovej menší krásnej krabík na závěr

Další maličký střípky z Austrálie

Já vim, že se zase opakuju, ale čas tady letí opravdu jako voda. O to víc, když jen pracujete a chodíte do školy. Teď tolik novinek asi ani nemám. V práci dostávám minimální plat (i když na český poměry je to plat královskej) a časem se chci podívat po něčem lepším.

Ashfield

Od školy máme nabídku Work Placement, přijedou lidi z různých hotelů a restaurací a udělají s náma interview. Prvních pár směn bude neplacených, ale pokud se osvědčíme, tak se můžem dostat k práci, ke který bychom se jen tak nedostali, navíc jako mezinárodní studenti, téměř bez šance.

Povinná praktická školní část

Co mě těší, že jsem narazila na perfektní lidi ve třídě. Máme parádní partu, chodíme společně na obědy (což se tady docela prodraží a když chci šetřit, nic extra:D), po škole, když je čas, zajdeme na pivko. Překvapilo mě, že většina našich kluků jsou gayově a holka, o které jsem si myslela, že je kluk, je holka. Ale nic to nemění na tom, že jsem strašně ráda, že je mam. V pátek jsem společně na party a plánujeme si společný výlety na prázdniny! Prostě miláčkové.

Už ve čtvrtek večer jsme si zašli na pivko do Shark hotelu

Moje nová učebnice do školy, má 1019 stránek, why not

Abych napsala něco i o něčem jinym než jen škole a práci. Jak to tady vůbec funguje? Místo metra, co máme v Praze, tu jezdí vlaky, docela často a v centru zajíždí pod zem, takže z toho takový metro aspoň na chvilku je. V těch modernějších automaticky hlásí zastávky, ale i tak se ozve řidič, představí se, popřeje dobrý ráno a vysvětluje, kam vlak jede. Pokud ale chcete jet autobusem, nedoporučuju, autobus má asi milion zastávek a staví jen na znamení (takže se to ani nedá spočítat) a zastávky nehlásí a ani řidiči nevědí, jak se zastávky jmenují. Když jsem jela autobusem já, musela jsem si zapnout gpsku na mobilu, abych věděla, kde jsem.

Máme tu teď zimu a těšim se na léto. Přes den máme sice nějakých 18-20 stupňů (nad nulou), ale když teplota v noci klesne pod 7 a baráky (nevim z čeho je stavěj, že je to tak rychlý) fakt rychle promrznou, tak je to ráno bez přímotopu k nevydržení i zachumlaná pod peřinou a dekou, s mikinou a ponožkama!

Ceny za bydlení a dopravu jsou šílený, ale jídlo se dá nakoupit docela rozumně. Pořád dražší než v ČR, ale v porovnání s platama je to tu za hubičku. Ve většině obchodů ani nenajdete klasický pokladny jako u nás v Tescu nebo Kauflandu. Maj tady všude samoobslužný pokladny a jen pár klasických, kdyby někdo něco potřeboval. Asi tu jsou lidi poctivější :)

A co se týká Australanů.. Jeden línější než druhej, všechno, co můžou, odkládají na poslední chvíli. Občas mám z toho vážně nervy. A to já jsem si myslela, že jsem prokrastinátor.

moje druhá práce, dělám wrapy a za 5 dolarů (standartní cena 10 dolarů:D) si můžu udělat svůj vlastní

Cestou do práce, Queen Victoria Building

Cestou z práce, State Theatre

obchodní řetězec "Dick Smith", Austrálie nepřestane překvapovat

Odstěhovala se mi moje spolubydlící Radka, takže jsem teď sama na pokoji, Na jednu stranu je to parádní, mám soukromí, můžu mít ráno nastavený budíky na každých 5 minut a bordel po celym pokoji. Ale nemam se komu vypovídat:D 

Pokud si pamatujete, tak jsem minule psala, že zajdu do kostela. Samozřejmě se mi nechtělo, když jsem měla volno, a další víkend jsem měla práci. Takže teď v neděli, když mám volno (asi po sto osmdesáti letech), se tam snad konečně zajdu podívat.

A ještě jednou Ashfield :) Při západu slunce