Opalovačky, grilovačky a party

Málem bych zanevřela na svůj blog! Když tady není času nazbyt a když už jo, tak jsem samozřejmě líná. Za ty 2 týdny se toho zase událo!

Ve čtvrtek jsme šli s pár lidma z práce do mexický restaurace La Loco v Surry Hills. Výborný jídlo a výborný mexický pivo se solí a limetkou. Každopádně limetka se prý do piva nedává pro chuť nebo na okrasu, ale proti komárům a mouchám, kterých maj v Mexiku požehnaně.

A ty čísla na objednávky byly vážně parádní

a takhle všichni dopadnem... a kdo mi vyhrožoval, že tu nebudu mít co jíst a zhubnu, pěkně se mýlil, tady každej bohužel tloustne :D

Protože žijeme v takovym parádním stanu v obýváku, je jasný, že to není legální, musely jsme se s Lenkou na pár hodin vystěhovat a pokojíček nám zbourali kvůli kontrole. Tak jsme zašly na kafe do jedný krásný kavárny. No, ony všechny kavárny jsou tady krásný! Jednou si takovou otevřu!

Horalka z Cyril's Fine Food a noviny od pana prodavače z Moravy, kterej sem v roce 1949 přijel na lodi, cesta trvala 40 dní!!!

Týden jsem měla docela pracovní a školní nasazení a vstávačky ve 4.45 ráno mě docela vyčerpaly, tak jsem toho moc nestíhala. Každopádně jídlo, co dostáváme v Sofitelu je naprosto božský..
Skvělý je, že pokaždý máme jinou akci, takže si na nějakej stereotyp v práci nemůžu stěžovat, jednou to přijde, ale na začátku vážně super.

A dokonce jsem si ukradla z práce i kytičku, která nám teď zdobí kuchyň

Ve škole mám poslední měsíc semestru a na konci listopadu mi po všech zkouškách (pokud je zvládnu:D) začnou dvouměsíční letní prázdniny! Konečně.

Podpisy spolužáků :D

nuda ve škole

zábava po škole, točenýmu českýmu pivu se nic nevyrovná!

V neděli jsem byla s mýma novýma kolegama z práce (jinak je nás celkem asi 30, tohle je jen zlomek) na Korean BBQ. Původně jsem myslela, že jdem grilovat na pláž, nakonec to bylo ale 'jen' Korean BBQ s názvem Kozy :D Jídlo sice dobrý, ale asijský jídlo už nemůžu ani cejtit ani vidět...

V sobotu jsme vyrazili s naší Ashfield partou Papůch na Balmoral Beach. Asi 20 minut autobusem od centra. Pláž není tak známá a proto tam ani nebylo moc lidí, takže skvělý. Pláž je v zátoce, takže i voda teplejší, ale pořád ne dostatečně, tak se radši vyvaluju na pláži.

Cestou na pláž, skvělej autobus :D

A spiderman nás pronásleduje všude

Dokonce jsme viděli krásnou plážovou svatbu, ne moc velká a všechno měli nádherný

A poslední zážitek, v neděli jsem byla poprvý konečně na Manly Beach! Jedna z nejznámějších a nejfrekventovanějších pláží Sydney. Je obrovská, plno lidí. Původní plán byl chvíli se vyvalovat, potom trošku pogrilovat, ale skončili jsme jen u vyvalování a následnou chlastačkou. Jak jinak jsme mohli dopadnout, než na Melanii (aneb když se opijete ještě hůř než prase..). Probudila jsem se sice převlečená, dokonce i čočky jsem si vyndala, ale když jsem se podívala na svý nohy, zjistila jsem, že jsem celou noc chodila po Sydney bosa. Další rána byl pohled do zrcadla, kdy jsem uviděla, že jsem si někde rozbila čelo a dokonce i koleno a nárt.. Party jak má být :D

Účastníci zájezdu

pořád jako malý...

nádhera :D

Manly Beach

Slovakia style

A takovouhle ňamku tady můžete pořídit, obrovskej Lindt bonbon!!!

První australská pracovní smlouva :)

A je to tady. Dneska jsem podepsala svou první pracovní smlouvu v Austrálii a od tohohle týdne jsem oficiální zaměstnanec Sofitel Wentworth Sydney! Konečně jsem se dostala na mzdu přes 20 dolarů na hodinu, čistýho ale dostanu stejně 'jen' asi 19. Ale co, Sofitel je prostě Sofitel!
Vyplňovala a podepisovala jsem asi milion papírů a do týdne musím udělat nějaký šílený školení a testy na internetu, moc se těšim. Jinak jsem ale nadšená, krásný prostředí, sympatický kolegové.
Po vyřízení všech náležitostí jsem se sešla s kolegyněma z práce, s Erikou a Marion a daly jsme si výbornou kávu a muffinka a konečně si taky pořádně popovídaly, když v práci není tolik času (a já mam zakázáno mluvit s Erikou a když už musím, tak jen anglicky... :D).

V sobotu jsme se v práci měli parádně, před začátkem směny měli degustaci vína, takže 2 hodinky jsme degustovali a jedli. Celkem jsme ochutnali asi 14 lahví vínka, tak jsme byli před směnou krásně naladěni. Jelikož byla sobota a otevírá se zas až v úterý, kuchař nám navařil všechno jídlo, co se musí spotřebovat, takže jsme měli hody a samozřejmě se musely dopít i načaté lahve vína, tak jsme si večer parádně užili. Po práci jsme ještě jeli o Glebe na brazilskou house party, pokud znáte film Project X, tak tak nějak to vypadalo, jen ten bazén chyběl.

V neděli jsme vyrazili se spolubydlícíma z Ashfieldu na Maroubra beach opět na BBQ. Všechno jako vždy parádní a troška vínka náladu ještě víc zvedla. S Lenkou, která se mimochodem v sobotu přistěhovala ke mně do centra, jsme se ale musely na chvíli o skupinky odpojit a jít sledovat surfaře (ne, vážně nám nekapou sliny, když kolem nás nějakej pěknej prochází). Na to si prostě čas musíme udělat vždycky!

Horší je ale to, že večer jsme si udělaly parádní ostudu. Sice jsme měly trošku jiný plány, nakonec jsme ale skončily v několika místních hospodách a barech, odkaď nás pořád vyhazovali, protože jsme na jejich poměry byly dost opilý. Ok, možná i na naše poměry, protože ta spoušť, co jsme našly ráno se jen tak nevidí.

tohle je prosím Corona, kterou nám podávali s citronem...

party hard.. :D

Maroubra Beach BBQ & Kangaroo park!!!

Tak zítra to budou 3 měsíce, co jsem odletěla z ČR, šíleně to letí. Dneska tu sedím ve svým parádním bytě ve 32. patře po parádním večeru s Ráďou, moji první spolubydlící :)

Co všechno novýho? Hoodně věcí. V pondělí jsem ještě po opalovačce a koupačce na pláži zašla společně se spolužákama Káti a Kuby do Randwicku k nim na véču. Přes týden se nic moc kromě práce nedělo, jen asi to, že zítra nebo pozítří jdu na interview do Sofitelu. Kde jsem už tak nějak napůl přijatá, ale pár věcí ještě zvládnout musim :)

V pátek jsme s Erikou, moji českou kolegyní z práce, zašly po práci na pivko. No komu by se nelíbilo si nechat odvézt zadky v BMWčku přímo až do Opera Sydney Baru. Jojo, je to o známostech :D

bomba výhled

Budvar z práce. nic extra pivo, ale proti australským patokům? Bomba!!!

V neděli jsme společně s mýma spolubydlícíma z Ashfieldu vyrazili na Maroubra Bay. Plán byl napřed se opalovat, potom si dát BBQ a trošku popít :) Samozřejmě, všechno bylo úplně skvělý. Mimochodem, Australani neznají jinou kuchyni než Asijskou (asijský restaurace najdete na každym rohu), nebo BBQ (cokoliv, co uviděj, hoděj na gril) a nebo mikrovlnku (cokoliv, co najdou, hoděj do mikrovlky). Jinak prakticky nevařej. Ale co. BBQ na pláži při západu slunce, co se tomu vyrovná!!

panorama

Prostě australská pláž, pohádka

ještěrka

bylo nás 5..

\Proč ne, surf místo čísla domu

a konečně surfař na Maroubře :)

Po pláži, trošku posilnění vínkem jsme se rozhodli podívat na zápas rugby. Koukali jsme sice v TV, ale i tak, bylo to super. Každopádně se těšim, až zajdu na rugby na živo (snad :D).

Další den jsme měli budíček na brzo ráno. Čekala nás 2 a půl hodinky ceska vlakem a skoro hodinku cesta pěšky. Ale kdo by se nehnal za klokanama!

Po pár kilometrech chůze jsme konečně v lese narazili na první klokany! Pan zaměstnanec nás předem upozornil, že je nesmíme krmit žádnými upravenými věcmi, jen zeleninou a ovocem (jablka a mrkve). Vzdala jsem se tedy svojí jablkový svačinky a věnovala jsem ji klokanům. Někteří pohrdavě odmítali, jelikož asi byli dost přejezení, další za mnou pomlau utíkali, aby si mohli odkousnout. Co je vtipný, i když mají klokani zuby jako hlodavci, kus jídla si neukousnou, takže jim všechno musíte "předžvýkat" na co nejmenší kousky, aby to nevyplivli.

Co byste možná o klokanech neřekli, je to, že mláďata skočej do kapsy a ne, že by jste viděli jejich hlavy. Oni zůstanou hlavou dolů, nohama nahoru a z kapsy čouhají jen maličký klokaní haxny. Na první pohled docela směšný!

pokus o selfie s klokanem

krmení

žrout

další nenažranec a klokaní nohy z kapsy

no jo, čeká se na jídlo

a takhle krásně hopsaj

iteligentní pohled

taková ta klasická značka, co běžně vidíte na silnici

mláďátko:)

a obyčejně potkáváte klokany před domem

:)

Kluci si, jak jinak, koupili na posilnění nějaký to pivko a gin a my holky jen za střízliva pozorovalyklokany. Po tom, co se kluci rozhodli se trošku opálit a možná se smočit v nedalekym jezírku, jsme se vydaly hledat nějaký místo, kde se najíst. Jediný, na co jsme nartefily, byl pán, co nás varoval, že se nacházíme v areálu psychiatrické léčebny a že nejsme úplně v bezpečí. Řekly jsme si, že tak "horký" to nebude, ale i tak (hlavně kvůli hladu) jsme se vrátily vyzvednout kluky, že půjdem domů. Co nás ale cestou nepotkalo. Psychiatrická léčebna měla docela dost ubytoven pro léčicí se lidi. Měli ovšem i klasický baráčky se zahradama (které se nedaly jen tak otevřít), kde nemocní bydleli. Na jedné zahrádce jsme zahlídli paní ve svěrací kazajce a maskou přes hlavu (asi aby nikoho nepokousala) a v zápětí tam začal hulákát pán. Když si představíte ty začítky klasických amerických hororů v psychiatrických léčebnách, cítili jsme se přesně tak! Přidali jsme do kroku a co nejdřív opustili areál a rychle  jeli domu.