Zpátky na Halloween a zkoušky

Koukám, že jsem docela dlouho nenapsala. Chtěla jsem psát aspoň jednou týdně, ale nebylo moc času, nebylo vlastně moc o čem psát a já měla zkoušky a chtěla jsem se učit. Jo, vážně jsem chtěla. Ale nakonec to dopadlo se sešitama a učebnicema pod polštářem v noci před zkouškou. No co si budeme povídat, moje škola není univerzita, ale 'jen' college, takže zkouška se skládala z jednoho jednoduchýho testu, kde ale bylo asi milion otázek se stejným významem a my měli na každou odpovědět jinak, na což jsem vážně anti talent. Zkoušky jsem měla z 'Lead and Manage People', 'Monitor Work Operations', 'Manage Diversity', 'Work, Health and Safety' a 'Manage Finances within a Budget', poslední zkouška (finance) byl jenom takovej maličkej zlomek z toho, co jsme dělali na semináři z ekonomii na střední škole, takže vážně jednoduchý (děkuju paní profesorko Babinová :D). Jen teda, ale abych to nezakřikla. Výsledky budu mít za týden a za týden i opravný pokus, pokud jsem zkoušku neudělala.

Za celou tu dobu, co jsem nenapsala, jsem vlastně asi ani nebyla na nějakym pořádnym výletě a jen jsem si užívala, jako správná kavárenská a hospodská povalečka, rozmanitost australských restaurací a kaváren. Takže jsem se rozhodla, že o tom napíšu článek, třeba se to někomu někdy bude hodit (až za mnou pojedete).

A když už mam v nadpisu ten Halloween.. Už je to skoro měsíc, ale stejně, napsat o tom prostě musím! 30.11. (vlastně den před Halloweenem) jsme byli na Halloweenský party školy ELSIS. Byli jsme v Pyrmont Bridge Hotelu a masky samozřejmě nechyběly! Původně jsem chtěla jít taky za nějakou pořádnou zrůdu, ale protože v prosinci máme vánoční party se Sofitelem a téma je 'Cartoon Heroes', rozhodla jsem se, že si koupím jede převlek na dvě akce a šla  jsem za Sněhurku (i když teď si nejsem jistá, jestli za Sněhurku chci jít).

Ti, co zbyli než nás vyhodili (a to byla asi půlnoc nebo 1 hodina ráno, ne zas tak pozdě)

a málem mě podřezaly nějaký příšery:(

Každý pondělí se pravidelně scházíme s Erikou z Flynn's na kávu a nějakou tu dobrůtku. 2 týdny zpátky jsme se sešly později a rozhodly se jít na večeři. Našly jsme úplně parádní restauraci na Pitt Street v centru Méjico. Jídlo tam prostě bylo bombastický!

Chilli beer

Já jsem se definitivně rozhodla odejít z jedný mojí práce. Hlavně kvůli kuchaři alkoholikovi, kterýho jste neslyšeli nic jinýho než nadávat a naší manažerce, co jen buzerovala a za druhý mi za chvíli začnou prázdniny a já budu moct neomezeně pracovat v Sofitelu, kde je to prostě úžasný! A za další, aspoň se nebudu každej den cpát pizzou. Po poslední směně jsme měli menší rozlučku v Crown Nest Hotelu a já jsem ráda, že už se tam nikdy nepodívám.

Naše rozlučková

V sobotu jsme se vydali na grilovačku do Ashfieldu. Ten den jsme si připomněli, jak dlouhá byla cesta od vlakový stanice až k baráku a řekli jsme si, že jsme vážně rádi, že bydlíme už jinde. Všechno samozřejmě zase skvělý, jen teda se už nikdy nezbavim svý opilecký příhody o svým extempóre první večer, co přijeli Slováci :D No jo, vždycky jsem chtěla bejt slavná.

Vánoce přicházejí i sem, do Sydney, je vážně vtipný chodit v kraťasech kolem sněhobílých vánočních stromečků. V obchodních centrech to ale vyřešili aspoň takhle, místo sněhuláků si tam ozdobili žirafy a pávy.

Máme sice úžasný bydlení, jeden náš spolubydlící, co měří asi metr padesát, takže samozřejmě trpí napoleonským komplexem, si na nás pořád stěžuje. Jsou to blbosti, jakože občas necháme misku ve dřezu, když ráno v 6 běžíme do práce, ale ještě odpoledne je to hned umytý. Už nám začal vyhrožovat, že napíše majiteli a ať si radši hledáme jiný bydlení :D No majiteli napsal, ten sem chudák musel přijít, podívat se na to, jak tu žijeme jako prasata.. Všechno samozřejmě v pohodě, takže skrček je teď naštvanej, že tu pořád bydlíme a nemusely jsme se odstěhovat.

A na závěr ještě přidám pár úžasných fotek, co vidíme z okna :)