Maroubra Beach BBQ & Kangaroo park!!!

Tak zítra to budou 3 měsíce, co jsem odletěla z ČR, šíleně to letí. Dneska tu sedím ve svým parádním bytě ve 32. patře po parádním večeru s Ráďou, moji první spolubydlící :)

Co všechno novýho? Hoodně věcí. V pondělí jsem ještě po opalovačce a koupačce na pláži zašla společně se spolužákama Káti a Kuby do Randwicku k nim na véču. Přes týden se nic moc kromě práce nedělo, jen asi to, že zítra nebo pozítří jdu na interview do Sofitelu. Kde jsem už tak nějak napůl přijatá, ale pár věcí ještě zvládnout musim :)

V pátek jsme s Erikou, moji českou kolegyní z práce, zašly po práci na pivko. No komu by se nelíbilo si nechat odvézt zadky v BMWčku přímo až do Opera Sydney Baru. Jojo, je to o známostech :D

bomba výhled

Budvar z práce. nic extra pivo, ale proti australským patokům? Bomba!!!

V neděli jsme společně s mýma spolubydlícíma z Ashfieldu vyrazili na Maroubra Bay. Plán byl napřed se opalovat, potom si dát BBQ a trošku popít :) Samozřejmě, všechno bylo úplně skvělý. Mimochodem, Australani neznají jinou kuchyni než Asijskou (asijský restaurace najdete na každym rohu), nebo BBQ (cokoliv, co uviděj, hoděj na gril) a nebo mikrovlnku (cokoliv, co najdou, hoděj do mikrovlky). Jinak prakticky nevařej. Ale co. BBQ na pláži při západu slunce, co se tomu vyrovná!!

panorama

Prostě australská pláž, pohádka

ještěrka

bylo nás 5..

\Proč ne, surf místo čísla domu

a konečně surfař na Maroubře :)

Po pláži, trošku posilnění vínkem jsme se rozhodli podívat na zápas rugby. Koukali jsme sice v TV, ale i tak, bylo to super. Každopádně se těšim, až zajdu na rugby na živo (snad :D).

Další den jsme měli budíček na brzo ráno. Čekala nás 2 a půl hodinky ceska vlakem a skoro hodinku cesta pěšky. Ale kdo by se nehnal za klokanama!

Po pár kilometrech chůze jsme konečně v lese narazili na první klokany! Pan zaměstnanec nás předem upozornil, že je nesmíme krmit žádnými upravenými věcmi, jen zeleninou a ovocem (jablka a mrkve). Vzdala jsem se tedy svojí jablkový svačinky a věnovala jsem ji klokanům. Někteří pohrdavě odmítali, jelikož asi byli dost přejezení, další za mnou pomlau utíkali, aby si mohli odkousnout. Co je vtipný, i když mají klokani zuby jako hlodavci, kus jídla si neukousnou, takže jim všechno musíte "předžvýkat" na co nejmenší kousky, aby to nevyplivli.

Co byste možná o klokanech neřekli, je to, že mláďata skočej do kapsy a ne, že by jste viděli jejich hlavy. Oni zůstanou hlavou dolů, nohama nahoru a z kapsy čouhají jen maličký klokaní haxny. Na první pohled docela směšný!

pokus o selfie s klokanem

krmení

žrout

další nenažranec a klokaní nohy z kapsy

no jo, čeká se na jídlo

a takhle krásně hopsaj

iteligentní pohled

taková ta klasická značka, co běžně vidíte na silnici

mláďátko:)

a obyčejně potkáváte klokany před domem

:)

Kluci si, jak jinak, koupili na posilnění nějaký to pivko a gin a my holky jen za střízliva pozorovalyklokany. Po tom, co se kluci rozhodli se trošku opálit a možná se smočit v nedalekym jezírku, jsme se vydaly hledat nějaký místo, kde se najíst. Jediný, na co jsme nartefily, byl pán, co nás varoval, že se nacházíme v areálu psychiatrické léčebny a že nejsme úplně v bezpečí. Řekly jsme si, že tak "horký" to nebude, ale i tak (hlavně kvůli hladu) jsme se vrátily vyzvednout kluky, že půjdem domů. Co nás ale cestou nepotkalo. Psychiatrická léčebna měla docela dost ubytoven pro léčicí se lidi. Měli ovšem i klasický baráčky se zahradama (které se nedaly jen tak otevřít), kde nemocní bydleli. Na jedné zahrádce jsme zahlídli paní ve svěrací kazajce a maskou přes hlavu (asi aby nikoho nepokousala) a v zápětí tam začal hulákát pán. Když si představíte ty začítky klasických amerických hororů v psychiatrických léčebnách, cítili jsme se přesně tak! Přidali jsme do kroku a co nejdřív opustili areál a rychle  jeli domu.